|
|
Zastavení cizí věci podle § 1343 OZ
Mališová, Tereza ; Zvára, Michael (oponent)
Zastavení cizí věci podle § 1343 OZ Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá institutem zastavení cizí věci podle § 1343 OZ. Byť se nejedná o institut, který by byl v našem právním řádu novinkou, stále se s ním pojí řada otázek. Vzhledem k tomu, že k důkladnému pochopení jakéhokoliv institutu je vždy potřeba znát i jeho historický vývoj, je první kapitola práce zaměřena právě na historickou genezi zastavení cizí věci. Poté následuje kapitola, ve které je provedena komparace ustanovení normujících nabytí vlastnického a zástavního práva od neoprávněného. Byť jsou právo vlastnické i právo zástavní absolutními majetkovými právy, neinspiroval se český zákonodárce zahraniční právní úpravou, např. právní úpravou polskou, a neodkázal v případě zastavení cizí věci na analogickou aplikaci ustanovení o nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Naopak pro nabytí obou práv od neoprávněného umístil do OZ výslovnou právní úpravu. Díky tomu však dochází k tomu, že velice podobná situace je posuzována rozdílně podle toho, zda je nabýváno vlastnické, nebo zástavní právo od neoprávněného. Na kapitolu druhou navazuje třetí kapitola pojednávající o jednotlivých předpokladech, které je nutné splnit pro to, aby došlo k platnému zastavení cizí věci podle § 1343. Pro lepší přehlednost je přitom tato kapitola dělena na jednotlivé...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Lederer, Vít (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Lederer, Vít (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Talacko, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V této diplomové práci se zabývám institutem nabytí od neoprávněného, který je prolomením římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium tranferre potest quam ipse habet, v českém překladu, že nikdo nemůže na jiného převést víc práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného tak zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a je proto důležité, aby jej právní úprava dostatečně reflektovala, kdy ne vždy tomu tak bylo. V diplomové práci se zabývám především vývojem tohoto institutu, zásadami, které jsou s tímto institutem spojeny a zejména analýzou a popisem současné právní úpravy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, kterým předchází úvod. Kapitoly se dále člení na podkapitoly, které mají podrobněji rozebrat dané téma. Práce je zakončena závěrem. V první kapitole se zabývám obecnou problematikou věcných práv. Dále zde rozebírám institut vlastnického práva, jeho ústavní východiska, definici i způsoby jakým je možné vlastnictví nabývat. Druhá kapitola je koncipována jako popsání historického vývoje nabytí od neoprávněného. Rozebírám nejdříve období římského práva, zejména pak kladu důraz na zásadu nemo plus iuris. Dále pokračují přes vývoj v germánském právu, až ke kodifikacím v 19. století. Zde se zabývám třemi velkými kodifikacemi ABGB, Code Civil a BGB. V rámci chronologického postupu je pak ještě...
|
host ::
RSS.